Sešívanej kabát - Hana Horecká
Tento námi dodávaný hudební podklad a karaoke je vytvořen podle originální verze skladby vydané na albu Ženská jak má být. Jedná se o audiovizuální hudební podklad, který je možno použít jako karaoke v různých formátech. Námi dodávané formáty jsou MIDI GM a XG s českou diakritkou nebo bez ní. Dále je toto zboží dostupné ve formátu AVI, který je určen pro přehrání v PC nebo v DVD přehrávači. Také si můžete koupit námi nahraný hudební podklad audio (MP3 nebo WAV).
Hlavní důraz při jejím zpracování byl kladen na kompabilitu s originální nahrávkou v rámci možností formátu MIDI.
Informace ke karaoke skladbě:
Pořadové číslo skladby: 571
Aranže vytvořena dne: 26.2.2012
Délka MP3 skladby: 3:02
Ukázky karaoke formátůKaraoke skladba ve formátu MP3:
MP3 s melodickou linkou: | |
MP3 bez melodické linky: |
Karaoke skladba ve formátu MIDI:
MIDI ve formátu GM, GM CZ, XG, XG CZ ke stažení: stáhnout demo (9.25 KB)Karaoke skladba ve formátu AVI:
Stáhnout ukázku formátu AVI s ML (5.82 MB) |
   |    |
Stáhnout ukázku formátu AVI bez ML (5.8 MB) |
Texty ke stažení:
Text bez akordů ke stažení: 571_Sesivanej_kabat.doc (44.84 KB)
Pokud se Vám skladba líbí podpořte nás na Facebooku nebo Google+
ON-LINE stahování pro uživatele s předplaceným kreditem:
Karaoke text skladby Sešívanej kabát
Já pokaždý, když se zeptá někdo z vás, jestli vážně věřím na štěstí a nač celý léta schovávám svůj starej kabát, hledám ve vzpomínkách návrat do dětství. Když jsem byla holka malá, jednou nám někdo dal kufr plnej kousků látek, každej jinou barvou hrál. Tenkrát podzim už se blížil a já neměla v čem jít, a tak z těch kousků pro mě máma začala kabát šít. A jak šila ve svejch rukou, měla sílu kouzel snad a když pak skončila s tím šitím, pak mi řekla, než šla spát: „Snad ti, dítě, tenhle kabát kousek štěstí přinese.“ S tím mě políbila na tvář a dala požehnání své. Můj sešívanej kabát k žádným skvostům nepatřil a já měla pocit, jak by ze zlatejch nití byl. Tentkrát neměli jsme nazbyt, já však byla bohatá ve svým sešívaným plášti, kterej šila máma má. Já jsem měla i pár záplat na svejch kalhotách, ve svým novým pestrým kabátě a s dírou na botách. Když jsem do školy pak přišla, tak se každej jenom smál mýmu podivnýmu plášti, kterej mně se krásnej zdál. Vyprávěla jsem jim všechno o tom plášti, o svejch snech, o svý mámě, s jakou láskou šila každej jeho steh, nikdo nechtěl věřit tenkrát, jaký štěstí cejtím já, když mě do kabátu máma ráno oblíká. Teď znáte příběh celej, jeho vetchý svědectví, pěknejch roků pár visí v koutě pro štěstí, a tak i když přesně nevím, v kolik ho přines k nám, přesto sešívanej kabát stále schovávám, dál schovávám.