Díkůvzdání - Daniel Landa
Písničku Díkůvzdání od Daniela Landy dodáváme jako hudební podklad a karaoke. Naše karaoke je vytvořeno podle originální verze skladby vydané na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=1giDlLwqzaQ. Formáty karaoke: MIDI GM a XG s českou diakritkou nebo bez ní, MP3, MP3+G, CD+G, AVI, WAV. Všechny skladby jsou přehratelné v PC (notebooku, netbooku…). Pro DVD přehrávač jsou vhodné skladby VIDEO.
Při zpracování této karaoke skladby byl kladen velký důraz na co nejvyšší podobnost s originální nahrávkou v rámci možností formátu MIDI.
Informace ke karaoke skladbě:
Pořadové číslo skladby: 1051
Aranže vytvořena dne: 28.5.2025
Délka MP3 skladby: 5:12
Autor hudby/textu: Petr Hapka / Michal Horáček
Ukázky karaoke formátůKaraoke skladba ve formátu MP3:
| MP3 s melodickou linkou: | |
| MP3 bez melodické linky: |
Karaoke skladba ve formátu MIDI:
MIDI ve formátu GM, GM CZ, XG, XG CZ ke stažení: stáhnout demo (11.19 KB)Karaoke skladba ve formátu AVI:
|
Stáhnout ukázku formátu AVI s ML (5.66 MB) |
   |    |
Stáhnout ukázku formátu AVI bez ML (5.66 MB) |
Texty ke stažení:
Text bez akordů ke stažení: 1051_Dikuvzdani.doc (28 KB)
Text s akordy ke stažení: 1051_Dikuvzdani-AKORDY.doc (33.5 KB)
Pokud se Vám skladba líbí podpořte nás na Facebooku nebo Google+
ON-LINE stahování pro uživatele s předplaceným kreditem:
Karaoke text skladby Díkůvzdání
Obvyklých jednadvacet svíc zas ve všech oknech zapaluji. Zas listy čistým nebem plují, jen žádný anděl, nikde nic. Jen žádný anděl, nikde nic, jen listy čistým nebem plují, a přesto je noc znovu krásná podivuhodným příslibem, podivuhodným příslibem, je ta noc znovu krásná. Touha se snáší z čista jasna, jak ty jsi tehdy slétla sem, jak ty jsi tehdy slétla sem. Touha se snáší z čista jasna, v houslovém futrálu plamenný meč. Řekla's mi pokorně: „Klekni a kleč! Zpívej mi píseň a oslav mě v ní. Přišla jsem pro tvoje díkůvzdání.“ Tvůj hlas měl slabý přízvuk zvonu, hlas tichý jako svítiplyn. Chtěl jsem říct: Já v něm neutonu! Když políbil jsem lem tvých džín. Když políbil jsem lem tvých džín. Chtěl jsem říct: Já v něm neutonu! Jenže ty po ruce plamenný meč, v té chvíli řekla's mi: „A teď mě svleč! Tu je má svatozář, svlékneš mě z ní a přitom odříkáš díkůvzdání.“ A tak jsem vztáhl hrubé dlaně na jemnou kůži anděla a bolest přišla nečekaně a stejně náhle zmizela a stejně náhle zmizela a bolest přišla nečekaně. Tehdy se ze mě stal plamenný meč. A ty jsi vykřikla. Vykřiklas: „Ječ! Ze všech sil zakřič, ať do nebe zní nejstarší ze starých díkůvzdání.“ Slíbila's zůstat do té doby, než sundají mi obvazy. Vzala's mi však i ze zdí skoby i fotku s dědou na hrázi i fotku s dědou na hrázi z poslední skoby. V pelesti vrub, kde stál plamenný meč. Namísto sbohem spíš tak trochu heč, a přesto neřeknu po zbytek dní nic, co by nebylo díkůvzdání.


